Publikace

2022

Elektrizační soustava Ukrajiny na jaře 2022

Současná vyhrocená válečná situace na Ukrajině neponechává nikoho v Evropě v klidu. Kromě zpráv o velkých obětech a odvaze ukrajinského národa se také objevují dílčí informace o dopadu války na energetickou infrastrukturu této země. Informace o ukrajinské energetice nejsou u nás příliš rozšířené. Cílem příspěvku je informovat o stavu elektrizační soustavy Ukrajiny, o její postupné cestě k synchronnímu propojení s evropskou soustavou ENTSO-E a také o dopadech válečných kroků Ruska v únoru a březnu 2022 na ukrajinskou soustavu.
Článek zachycuje situaci na Ukrajině podle dostupných informací do 14. 3. 2022. Všeobecné informace (počet obyvatel, spotřeba elektřiny) se vztahují ke stavu před 24. 2. 2022. V závěru je stručná aktualizace k 22. 3.2022.
Celý text si můžete přečíst zde.

Problematika emisí skleníkových plynů u dodávek LNG

Na emisích skleníkových plynů spojených s těžbou a přepravou zemního plynu od těžební sondy po konečného odběratele plynu se výrazně podílí úniky metanu. Satelitní snímkování navíc odhaluje mnohem větší rozsah emisí tohoto plynu, než ukazují dřívější odhady a měření. Metan má oproti oxidu uhličitému několikanásobně silnější vliv na globální oteplování. Vypouštění metanu do ovzduší v rámci plynárenského sektoru lze nicméně relativně komfortně snížit s využitím dnes dostupných technologií. Vhodnou motivací k omezování úniků metanu je současná vysoká cena zemního plynu, případně postupný nezájem odběratelů o palivo s vysokou emisní stopou. Celý text je dostupný zde.

Konec uhlí – co ho nahradí a jaké budou emise?

Uhlí dlouhodobě představuje jeden z pilířů české energetiky. Význam uhlí je patrný i v roce 2021, kdy za první pololetí mělo podíl na výrobě elektřiny 38 % (15,8 TWh). Přesto se však očekává, že někdy okolo roku 2030 bude spalování uhlí v ČR ukončeno. Text mimo jiné popisuje dopad ukončení spalování uhlí na produkci emisí CO2 a řeší, jak toto palivo nahradit. Společně s OZE se jako přirozená náhrada jeví zemní plyn. I přes svůj fosilní charakter, je zemní plyn schopen výrazně redukovat emise CO2 a přispět k dekarbonizaci české elektroenergetiky a teplárenství. Celý text si můžete přečíst zde.

2021

Výhled rozvoje a uplatnění technologie P2G v EU

V České republice podobně jako v ostatních evropských zemích vznikají plány na rozvoj propojeného vodíkového hospodářství. Vodíkové strategie představují cíle v oblastech spotřeby vodíku, méně specifické jsou však již v oblasti jeho výroby. Využití vodíku jako nástroje pro dekarbonizaci různých odvětví našeho hospodářství vyžaduje jeho bezemisní výrobu z elektřiny z obnovitelných zdrojů. S tím se pojí potřeba masivní výstavby fotovoltaických, a hlavně větrných parků. A také technologií, které budou umět nárazovou dodávku elektřiny do sítě regulovat. K takovým patří i technologie pro ukládání elektřiny v podobě vodíku, nazývaná power-to-gas (P2G). Celý text si můžete přečíst zde.

Několik poznámek k biomase

Může biomasa nahradit uhlí?

Text článku si můžete přečíst zde.

Několik poznámek k bioplynu

Může bioplyn nahradit uhlí?

Text článku si můžete přečíst zde.

Několik poznámek k výrobě elektřiny z plynu

Může plyn nahradit uhlí i jádro?

Text článku si můžete přečíst zde.

Několik poznámek k výrobním nákladům elektřiny

Jak vzrostou výrobní náklady elektřiny?

Text článku si můžete přečíst zde.

Úloha zemního plynu při transformaci české energetiky související s postupným ústupem od uhlí

Tento článek si klade za cíl seznámit čtenáře s problematikou významných změn v elektroenergetických zdrojích, které lze očekávat v průběhu následujících zhruba 20 let. Požadavky na snižování ekologických dopadů spojených s výrobou elektřiny budou vytvářet tlak na změnu výrobní technologie elektráren. V současnosti zatím není k dispozici ekvivalentní náhrada pro odchod od spalování uhlí. V tomto prostředí se proto nástrojem pro částečnou dekarbonizaci může stát, byť na přechodnou dobu, zemní plyn. Jeho uplatnění v energetice lze očekávat v řadě oblastí, zahrnujících výrobu elektřiny, výrobu tepla v kombinované výrobě i regulační služby. Celý text si můžete přečíst zde.

Několik poznámek k ceně elektřiny

Zajistí nám obnovitelné zdroje nízkou a stabilní cenu elektřiny?

Text článku si můžete přečíst zde.

Několik poznámek k teplárenství

Chceme zachovat české teplárenství?

Text článku si můžete přečíst zde.

Modernizační fond: lék s vedlejšími účinky

Protože některá tvrzení níže mohou samostatně vyznívat negativně, uvádíme na úvod, že celkově Modernizační fond přes dílčí výhrady vítáme a že jsme více než připraveni pomoci investorům s rozhodnutím, jak, kdy a do čeho investovat. Celý text si můžete přečíst zde.

Elektrizační soustava ČR v proudu změn zdrojové základny

Elektřina je pro současnou civilizaci běžnou součástí našeho života. Je druhem energie, který má všestranné využití, jde o ušlechtilou, snadno použitelnou formu energie. Z ekonomického pohledu se často říká, že je to zboží jako každé jiné, není to ale úplně pravda. Elektřina je komodita sui generis, neboli svébytné povahy. A tak k ní musíme přistupovat. Přes svoji relativně krátkou historii je elektřina běh na dlouhou trať. Velké změny se odehrávají, ale přicházejí postupně a trvají dlouho. Situaci pro názornost ukazuje obr. 1, který zachycuje vývoj výroby elektřiny v českých zemích od roku 1960 do současnosti. Energetika byla od počátku založena téměř výhradně na využívání uhlí a drobně doplněna vodními elektrárnami. Pak přišla za dlouhou dobu první jaderná elektrárna a za další dlouhou dobu i druhá. A až v dalším kroku přišly obnovitelné zdroje a začal se více využívat plyn. Celý text si můžete přečíst zde.

Fotovoltaika

Prosluněná cesta k bezemisní energetice?

Text článku si můžete přečíst zde.