Cílem projektu je výzkum a vývoj inovativní kogenerační jednotky spalující 100 % vodíku, která umožní efektivní výrobu elektrické energie a tepla s nulovými emisemi skleníkových plynů. Tento projekt se zaměřuje na vytvoření pokročilé technologie pro spalování vodíku jako bezemisního paliva, čímž přispěje k dekarbonizaci energetiky a podpoří přechod k udržitelným energetickým zdrojům. Hlavním cílem je eliminace emisí CO2, což přispěje k dosažení klimatických cílů a ochraně ŽP. Technologie spalování vodíku umožňuje výrobu energie bez negativního vlivu na globální oteplování.

Projekt je podpořen dotací na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace a je řešen ve spolupráci s GENTEC CHP, s.r.o. a VŠB-TUO. Projekt je řešen v období 7/2025 až 6/2028.

Zpracování nového druhu zakázek jako jsou ESG reporty či Akční plány pro udržitelnou energii a klima vyžaduje hlubokou znalost celkové provázanosti s ekonomickými aspekty. Na základě ekonomického modelu vyhodnocujícího problematiku udržitelnosti, konkrétně část dopadu na životní prostředí, a souvisejících dekarbonizační opatření a technologií bude Příjemci umožněno adekvátním způsobem modelovat a navrhnout cíle a investice do těchto opatření, které jsou v rámci těchto studií esenciálním prvkem.

Projekt je podpořen dotací na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace č.j. MPO 93755/24/61400 a je řešen ve spolupráci s Panevropskou univerzitou. Projekt je řešen v období 10/2024 až 12/2024.

Cílem projektu je vytvoření studie proveditelnosti vývoje softwarového nástroje pro predikci spotových cen klíčových energetických komodit, založeného na výzkumu metod umělé inteligence. V rámci tohoto projektu bude provedena kvantitativní analýza datových sad optimálních k pokročilému self-learning modelu pro predikci spotových cen elektřiny a ceny tepla, kvalitativně validovány jejich výsledky a budou otestovány state-of-the-art metody a algoritmy používané pro analýzu časových řad.

Projekt je podpořen dotací na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace č.j. MPO 20018/25/21600. Projekt je řešen v období 9/2024 až 12/2025.

Projekt je zaměřen na post-prototyping SW nástroje SOVA, který řeší akumulaci elektrické energie převážně z OZE do nízkoemisního vodíku jako nástroje flexibility elektrizační soustavy. Algoritmy SW SOVA byly dokončovány v roce 2019, od té doby evropská energetická dekarbonizační politika doznala zásadních změn a je nutné dopracování výstupu na aktuální podmínky, aby mohl být dále komerčně využíván. Znamená to výrazný zásah do výpočtového jádra a související technická rizika konvergence výpočtů.

Projekt je podpořen dotací na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace č.j. MPO 111154/24/61400. Projekt je řešen v období 10/2024 až 12/2025.

Cílem projektu je zrychlení a zkvalitnění procesu plánování a implementace energetických komunit (EK), které umožní rozvoj udržitelnějších energetických systémů s vyšším podílem obnovitelných zdrojů a zároveň podporu ekonomického rozvoje regionů. V současnosti je velký nedostatek kvalitních odborníků, a proto je výpočetní nástroj poptáván municipalitami i trhem. Software GENEKOM, který je výstupem projektu, umožní rychlý a efektivní návrh a analýzu prvků tvořících komunitní energetiku s důrazem na udržitelnost, efektivitu a ekonomickou životaschopnost v kontextu legislativy ČR. Vzhledem ke snadnosti použití tohoto nástroje, který zároveň poskytne komplexní hodnocení, bude možné významně zrychlit vznik nových energetických komunit, tedy energetických společenství a aktivních zákazníků.

Projekt je řešen ve spolupráci s VUT v Brně – Fakultou strojního inženýrství. Projekt je řešen v období 1/2025 až 6/2026.

Cílem projektu je doplnění dlouhodobých dekarbonizačních strategií státu o komplexní a detailní krátkodobé a střednědobé implementační plány. Vytvořeny budou koncepce, metodické postupy a nástroje pro modelování a hodnocení plánů cest energetiky k cílům a milníkům dekarbonizace. Prostředkem řešení bude modelování a evaluace ekonomických a sociálních dopadů scénářů na společnost a ekonomiku jako celek i na sektory průmyslu a segmenty domácností a také identifikace bariér a rizik scénářů a možností a nákladů jejich eliminace. Modelování bude vycházet ze strategie energetického mixu a z možností a podmínek využití jednotlivých technologií pro získávání a úspory energie. Součástí modelování bude také testování a hodnocení efektivity a dopadů politik, opatření, regulace a komunikační strategie.

Projekt je řešen ve spolupráci se subjekty ČEPS, a.s., LEEF Technologies s.r.o., Svaz moderní energetiky, z.s., Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava – CENET – Centrum Energetického využití a STEM Ústav empirických výzkumů, z.ú., pod vedením Vysoké školy ekonomické v Praze – Fakulty podnikohospodářské. Projekt je řešen v období 9/2024 až 12/2029.

Navržený projektový záměr má tři hlavní projektové směry, které reflektují požadavky PVC 1.2.3. Jedná se o: – Stanovení podmínek, za kterých je možné povolit negarantované (alternativní) připojení výrobny v distribučních sítích, kde je jinak potenciál pro připojení nové výrobny již vyčerpán. – Vypracování regulatorního rámce pro oceňování alternativních připojení a hrazení oprávněných nákladů souvisejících s připojením. – Vypracování návrhů změn legislativního rámce jak na úrovni zákonů, tak i příslušných vyhlášek. Výstupem projektu je analytický podklad, na základě kterého vznikne jasný metodický způsob řešení alternativního připojování obnovitelných (zejména intermitentních) zdrojů energie do distribučních sítí.

Projekt je řešen ve spolupráci s Panevropskou univerzitou, a.s. Projekt je řešen v období 5/2024 až 4/2026.

Cílem projektu je stanovit metodický postup pro modelování výroby intermitentních obnovitelných zdrojů v kontextu energetické bilance ČR. Navrhnout postup k modelovému odhadu a vyhodnocení výroby u daného typu zdrojů, a to na základě znalosti jejich instalovaných výkonů, technologie výroby, uspořádání elektrického zařízení, lokalizace OPM a případně dalších datových podkladů. Metodický postup navrhnout tak, aby dokázal zásadním způsobem eliminovat nedostatky v bilancování výroby a spotřeby. Do navrhovaného řešení zapracovat hodnocení výskytu a dopadů nestandardních případů, regulace samotné výroby z důvodu zabránění přetoků do sítě z popudu provozovatele, agregátora flexibility nebo i provozovatelů sítí a vyhodnotit přesnost náhradních metod při zahrnutí netypových průběhů složek bilance.

Projekt je řešen ve spolupráci s PMAC, spol. s r.o. Projekt je řešen v období 5/2024 až 4/2026.

Cílem projektu je vytvoření modelu pro optimalizaci výroby obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku z obnovitelných a jaderných zdrojů. V rámci řešení projektu budou řešeny možnosti výroby vodíku z přebytků výroby OZE, z jaderných zdrojů i možného importu bezemisní elektřiny ze sousedních zemí. Výsledkem bude požadovaný zjednodušený model k přímému využití AG, MPO. Model bude vytvářen dle požadavků AG, tj. budoucích uživatelů. K naplnění cíle projektu bude určen také Metodický návod optimalizace výroby obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku z obnovitelných a jaderných zdrojů s definováním mezí platnosti výsledků, jehož cílem bude, aby byl model používán v mezích platnosti a definovat nejistoty zjednodušeného modelu oproti komplexním metodickým nástrojům.

Projekt je řešen ve spolupráci s ČVUT, Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou (Příjemce) a ÚJV Řež, a. s. Projekt je řešen v období 7/2024 až 6/2026.

Cílem projektu je: Cílem projektu je realizace souborných výzkumných a vývojových aktivit a služeb souvisejících s vývojem platformy umožňující srovnání nabídek dodavatelů elektřiny a plynu. Cílem je vyvinout nové a inovativní prostředí umožňující harmonizaci obchodního prostředí trhu s energiemi skrze vyvinutý software nástroj poskytující spotřebitelům podporu při optimalizaci svých nákladů na energie a zároveň skrze metodickou podporu pro harmonizaci vztahů a datových toků mezi držiteli licence na obchod s energiemi, ERÚ a konečnými spotřebiteli. Realizací projektu by tak měl vzniknout SW nástroj pro srovnání nabídek v několika úrovních složitosti (ověření přiměřené výše platby za energie – kontrola faktury, porovnání jednotlivých produktů na trhu dodavatelů energií, výpočty potenciálních úspor při změnách dodavatelů či výše jednotlivých složek výsledné ceny za energie). Cílem je připravit inovativní řešení na aplikační uživatelské úrovni (software) a úrovni metodické podpory pro harmonizaci obchodně-právních vztahů a datových toků. Výsledné řešení by mělo být modulární, plně škálovatelné a připravené na budoucí vývoj produktů dodavatelů energií i na další mimořádné situace na trzích s energiemi (změna struktury a topologie finančních a informačních toků, intervence státu a třetích stran atp.).

Projekt je řešen ve spolupráci s BiQ pux a.s. Projekt je řešen v období 3/2024 až 11/2024.

Tento projekt Národní centrum vodíkové mobility je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Národní Centra kompetence. Tento projekt byl financován v rámci Národního plánu obnovy z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.

Centrum vzniká v rámci provádění Vodíkové strategie pro klimaticky neutrální Evropu a Vodíkové strategie ČR, která odráží cíl Zelené dohody pro Evropu – dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Centrum cílí na VaVaI spolupráci klíčových aktérů ČR – státu, výzkumných organizací a podniků v oblasti vodíkových technologií a stojí na principech integrální ekologie. Strategické cíle Centra: 1. VaVaI podpora redukce emisí skleníkových plynů v dopravě pomocí vodíkových technologií a 2. podpora hospodářského růstu České republiky ve spojitosti se zaváděním vodíkových technologií do dopravy. Cílem Centra je podpora urychlení procesu implementace vodíkových technologií při minimalizaci s tím spojených nákladů a podpora vyvážené výroby a spotřeby vodíku.

Projekt je řešen ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu a dalšími 14 partnery. Projekt je řešen v období 1/2023 až 12/2028.

Cílem návrhu projektu jsou aktivity R&D zaměřené na výrobu inovativní MIKROkogenerační jednotky spoluspalující nízkoemisní vodík s cílem agregace těchto jednotek do větších bloků pro poskytování flexibility. K určení potenciálu flexibility a k řízení agregovaných bloků bude vyvinut specifický SW. Podmětem pro řešený výzkumný projekt je předpoklad řešení agregace dle skupiny ČEPS – v letech 2023 až 2025 bude docházet nejprve k registracím zdrojů flexibility a následně k typovým certifikacím těchto zařízení na hladině nn spolu s agregací flexibility pro SVR. Pokud bude mít výrobce zařízení tyto jednotky k dispozici v uvedeném období, vzniká výrazný tržní potenciál pro uplatnění v ČR i celé EU pro oba zúčastněné subjekty.

Projekt je řešen ve spolupráci s GENTEC CHP s.r.o. (hlavní řešitel). Projekt je řešen v období 2/2023 až 12/2025.

Cílem výzkumného projektu je identifikovat, za jakých technických a ekonomických podmínek a nutných legislativních a regulatorních úprav bude možné ve stávající plynárenské soustavě České republiky přepravovat, distribuovat a uskladňovat vodík, případně různé směsi vodíku s metanem. Výzkumný projekt je zaměřen na metodiku měření množství a složení plynné směsi a určení podmínek provozu stávajících koncových odběrných plynových zařízení. Na základě těchto výsledků projekt identifikuje stávající legislativní a regulatorní bariéry a navrhne jejich eliminaci. Předmětem analýzy je rovněž doporučení hranice podílu vodíku, od níž bude vhodné provozovat stávající plynárenské sítě pouze s vodíkem, tedy nikoliv ve formě směsi.

Projekt je řešen ve spolupráci s VŠE v Praze – Fakultou podnikohospodářskou a Českým plynárenským svazem. Projekt je řešen v období 1/2022 až 12/2024.

Cílem projektu je analyzovat možnosti integrace jaderných zdrojů různých výkonů a P2G v nízkouhlíkové energetice České republiky po odchodu od uhlí s výraznou rolí OZE. Cílem výzkumného projektu je připravit odborné podklady pro státní instituce, které budou složit ke tvorbě a aktualizaci strategických dokumentů v oblasti energetiky a teplárenství; především se jedná o Státní energetickou koncepci, Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky či Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů. Možné varianty rozvoje budou řešeny formou scénářů, které budou komplexně provázány. Předložené závěry pomohou naplnění cílů v oblasti transformace a modernizace sektoru energetiky a teplárenství.

Projekt je řešen ve spolupráci s ČVUT v Praze – Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (hlavní řešitel), VUT v Brně – Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií a ÚJV Řež, a. s. Projekt je řešen v období 1/2022 až 6/2024.

Cílem projektu je vytvořit nástroje orgánům státní správy, zejména pak Ministerstvu dopravy, Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu, pro efektivní a koncepční rozvoj vodíkové mobility, především s ohledem na využití nízkoemisního vodíku. Vodíkové hospodářství v dopravě ČR je v kontextu projektu chápáno jako nástroj pro plnění závazků ČR o snižování emisí CO2 a v dlouhodobém horizontu jako nástroj pro snižování závislosti na zahraničních energetických zdrojích v dopravním sektoru ČR.

Projekt je řešen ve spolupráci s Centrem výzkumu Řež s. r. o., ÚJV Řež, a. s., a Centrem dopravního výzkumu, v. v. i. Projekt je řešen v období 1/2021 až 12/2023.

Cílem projektu je výzkum akumulování elektrické energie pomocí nového typu přečerpávací elektrárny. Další cíle projektu jsou: realizace výstavby, zkoušení a provozování laboratorního modelu elektrárny a následně modelu v poloprovozním provedení s konkrétními parametry a dle harmonogramu projektu; vytvoření patentu, užitného vzoru a průmyslového vzoru; sestavení souboru doporučení pro projektování, výstavbu a provozování prototypů elektráren v optimálním provedení. Účelem projektu je: zvýšit akumulované množství el. en.; vyrovnávat disproporce přímo v oblastech spotřeby a výroby el. en.; omezit přenosy el. en.; zvýšit energetickou soběstačnost a bezpečnost; snížit výrobu el. en. z fosilních paliv.

Projekt je řešen ve spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava (hlavní řešitel). Projekt je řešen v období 7/2020 až 12/2025.

Cílem projektu je nezávislá analýza českého sektoru centrálního zásobování teplem, detailně mapující současný stav a vytvářející technicko-ekonomické scénáře pro jeho transformaci. Projekt reaguje na současné výzvy teplárenství (typicky environmentální požadavky, ekonomická udržitelnost a sociální únosnost), které reflektuje ve třech plánovaných výstupech: metodice hodnocení míry ohrožení soustavy CZT, mapu teplárenských lokalit, a databázi českého teplárenství. Výstupů bude dosazeno skrze určení kritérií k hodnocení současného stavu CZT a vytvoření možných scénářů pro vývoj CZT v jednotlivých lokalitách. Tyto podklady budou využity pro tvorbu metodiky, mapy a formulaci doporučení pro tvorbu relevantních politik.

Projekt je řešen ve spolupráci s Masarykovou univerzitou – Fakultou sociálních studií. Projekt je řešen v období 7/2020 až 6/2023.

Stáhnout mapy

Projekt řeší integraci technologie Power to Gas do energetiky ČR, a to primárně využitím přebytků energie z obnovitelných zdrojů. Rostoucí množství OZE v energetické soustavě s sebou nese potřebu nasazování nových technologií, aby byl udržen bezpečný a spolehlivý provoz ES. Nicméně od určitého instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie již není možné vyrobenou elektřinu spotřebovat a je žádoucí její akumulace např. pomocí chemické energie vázané v synteticky vyrobeném plynu. V případě řešeného projektu se jedná o akumulaci ve formě výrobu vodíku a syntetického metanu a jejich vtláčení do plynárenské soustavy. Výzkum stanoví specifika nasazení technologie P2G, možnosti výroby elektřiny z OZE, připravenost technických infrastruktur a grafický výstup vhodných lokalit.

Projekt je řešen ve spolupráci s VUT v Brně – Fakultou chemickou a Českým plynárenským svazem. Projekt je řešen v období 7/2020 až 12/2022.

Stáhnout mapy

Hlavní cíl tohoto projektu je posouzení možnosti nasaditelnosti malých a středních jaderných reaktorů v ČR jak z technicko-ekonomických hledisek, tak z hledisek legislativních. Budou zmapovány a posouzeny projekty malých a středních reaktorových systémů ve světě. Bude vypracována technicko-ekonomická charakteristika těchto reaktorových systémů bude analyzován regulatorní a povolovací rámec ČR a širší ekonomické souvislosti. Bude vypracováno doporučení pro nastavení regulačního rámce pro efektivní rozvoj malých a středních reaktorů v ČR, a to formou úprav koncepčních dokumentů státní správy.

Projekt je řešen ve spolupráci s ÚJV Řež, a. s. (hlavní řešitel), společností ENVIROS, s. r. o., a výzkumnými organizacemi Centrum výzkumu Řež, s. r. o. a Ústavem termomechaniky AV ČR, v. v. i. Projekt je řešen v období 7/2020 až 12/2022, přičemž zapojení společnosti EGÚ Brno, a. s., je pouze v roce 2021 (12 měsíců).

Hlavním cílem projektu je vyhodnotit potenciál a možnosti uplatnění FVE u jednotlivých skupin odběratelů na hladině nízkého napětí (nn). Hlavním kritériem řešení je přitom míra uplatnění výroby při pokrývání spotřeby samotného odběratele. Vyšší podíl využití výroby bez nežádoucích přetoků do sítě vede nejenom k lepší návratnosti investice na straně odběratele, ale i k omezení nepříznivých dopadů FVE do provozu distribuční soustavy (DS). Projekt je zaměřen na systémová řešení pro typové skupiny odběratelů v celé ČR, a proto jsou jeho výsledky relevantní především pro provozovatele distribučních soustav. Současně lze výstupy z projektu využít i pro zhodnocení a citlivostní analýzu podmínek investičních dotačních titulů pro oblast malých FVE (program Nová zelená úsporám).

Projekt je řešen ve spolupráci s VUT v Brně – Fakultou elektrotechniky a komunikačních technologií. Projekt je řešen v období 7/2020 až 6/2022.

Stáhnout SW

Předkládaný projekt řeší nalezení prostředků a cest k převodu významných objemů přeprav ze silnice na elektrickou železnici, a to ve třech úrovních: globální přístup, který analyzuje prostředky a cesty a kvantifikuje energetické přínosy a úspory externalit a rozpracovává dvě témata, která poskytují technická řešení v energetice železniční dopravy pro naplnění stanovených cílů: Jednotná drážní napájecí soustava s měničovými napájecími stanicemi a akumulátorový provoz na neelektrifikovaných tratích.

Projekt je řešen ve spolupráci s Univerzitou Pardubice – Dopravní fakultou Jana Pernera. Projekt je řešen v období 7/2019 až 6/2022.

Předkládaný projekt reflektuje stále větší potřeby trhu, který se bude ubírat cestou výrazné decentralizace a tedy bude hojně využívat menších zdrojů výroby tepla a elektřiny, aby v celkové energetické síti byla splněna podmínka spolehlivosti a kvality elektrické energie. Tento návrh projektu je s tímto budoucím vývojem zcela v souladu a inovuje doposud využívané ZEVO o kogenerační výrobu elektrické energie spolu s akumulátorem elektrické energie, který bude dodávat elektřinu do sítě v době špičky. Doposud se u ZEVO používají pro spalování odpadů kotle horkovodní, které nelze využít pro kogenerační výrobu elektřiny a tepla, nebo se používají kotle parní, které trpí intenzivní chloridovou korozí tlakového systému.

Projekt je řešen ve spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava (hlavní řešitel), společností INVELT SERVIS, s. r. o., a výzkumnou organizací SVÚM a. s. Projekt je řešen v období 7/2019 až 5/2021.

Cílem projektu je navrhnout ideální strukturu a postup tvorby metodiky k hodnocení efektivity investic, která by byla následně ověřena v jednotlivých odvětvích (elektroenergetika, plynárenství a teplárenství).

Na projektu také spolupracují Vysoká škola ekonomická v Praze – Centrum ekonomiky regulovaných odvětví a Taures, a. s. Projekt je řešen v období 5/2019 až 12/2021.